Chytré upínání a inteligentní propojení výroby

EMO Hannover 2017 – tématem veletrhu je úloha upínací techniky

Potenciál upínací techniky v optimalizovaných výrobních procesech bude na veletrhu EMO Hannover 2017 představen ze všech úhlů pohledu. Zcela nové možnosti otevírají v této oblasti aditivní postupy. Inteligentní upínací prostředky budou hrát v digitálně propojené výrobě ústřední úlohu.

Bernt Ritz, vedoucí odboru technika, normalizace a upínací prostředky v odborném svazu přesných nástrojů VDMA, zná branži a ví, co se v ní děje. Trendy, na které musí aktuálně reagovat výrobci upínací techniky, popisuje takto:

stále častější obrábění kombinovaných materiálů, lehkých dílů, tenkostěnných dílů a miniaturizace konstrukčních skupin,
individualizace obrobků a následně menší výrobní dávky,
větší přesnost kruhovitosti a vyšší kvalita vyvažování upínaných nástrojů,
plně automatizované výrobní procesy a spolehlivá kontrola procesů,
robotizace zakládání dílů,
propojení a jednoznačná identifikace součástí upínací techniky,
implementace senzoriky pro sběr a přenos dat,
online konfigurátory pro upínací součásti.

Tyto trendy tvoří rámec, ve kterém se odehrávají před veletrhem EMO Hannover 2017 inovační snahy v branži. Dosah inovací vystavujících ﬁrem tento rámec dokonce přesahuje.

Potenciál propojené upínací techniky

Například Jürgen Förster, jednatel a ředitel odbytu ve společnosti AMF Andreas Maier GmbH & Co. KG, se sídlem ve Fellbachu, říká: „Zákazníci už z velké části pochopili význam a potenciál upínací techniky v optimalizovaných výrobních procesech. Jestliže byl dříve kladen důraz například na rychlejší obráběcí stroje nebo delší životnost řezných materiálů, má dnes upínací technika minimálně stejný význam.“

Velkou úlohu přitom samozřejmě hraje automatizace. Různé možnosti sběru dat a následně plynulá komunikace s obráběcím strojem dnes patří ke standardu. J. Förster, zástupce ﬁrmy nabízející kompletní systémy upínacích médií, říká: „Vidíme silný trend v kombinaci upínacích metod. Základem je často upínací technika s nulovým bodem, která je doplněna hydraulickými, magnetickými nebo pneumatickými systémy, které tvoří ﬂexibilní stavebnicový systém.“ Souvislé propojení a komunikace upínacích prostředků s obráběcím strojem jsou rozhodujícími faktory optimalizovaného řešení výroby se zřetelem k průmyslu 4.0 a k příslušným komponentům. Úkolem výrobců upínacích prostředků je podle ředitele odbytu společnosti „plánování se zřetelem ke stávajícímu stavu výroby u zákazníka a tomu odpovídající optimalizace výrobních procesů“.

Podle zkušenosti společnosti nemá „při včasném zapojení pracovníků jejich kreativita a ochota optimalizovat téměř hranice“. Společně s výrobcem tak bylo například vyvinuto řešení v oblasti medicínské techniky, „u kterého výsledek dokonce předčil očekávání“. Firma AMF vybavila upínací moduly s nulovým bodem kontrolními senzory, které zajišťují bezpečné automatizované výrobní procesy s robotizovaným zakládáním. „Těšíme se na letošní veletrh EMO v Hannoveru,“ říká J. Förster, „představíme zde naše výsledky a naše know-how v nejrůznějších oblastech upínací techniky. Dalším stěžejním tématem budou ‚nenákladná automatizační řešení pro stávající obráběcí stroje‘. Základní myšlenkou je low-cost-automation, včetně zakládání, uchopování, ukládání, upínání a značení.“

Volba vhodného upínacího prostředku

„Vzhledem k aktuálně používaným obráběcích nástrojům,“ říká Rolf Ehrler, produktový manažer pro oblast upínacích prostředků a frézovacích nástrojů ve společnosti Gühring KG se sídlem v Albstadtu, „jsou upínací prostředky stále speciﬁčtější. To znamená, že společně s vývojem přesných nástrojů probíhá diverziﬁkace upínacích prostředků, které se vzájemně podmiňují.“ Úlohu „chytrých upínacích prostředků“ v digitálně propojené výrobě posuzuje spíše skepticky: „Chytré upínání (inteligentní upínání s využitím senzorů) se nachází ve stadiu výzkumu. Vzhledem k chybějícímu propojení ho však zatím nelze nasadit plošně.“ R. Ehler obhajuje naproti tomu „optimálně dimenzované a vybrané upínací prostředky“, se kterými lze obráběcí nástroje „podstatně lépe využívat, zvyšovat jejich výkonnost a životnost“. Na veletrhu EMO Hannover 2017 bude nainstalován „Future Display, na kterém budou uváděny prezentace věnované Smart Factory. Budou tu mimo jiné představeny upínací prostředky, při jejichž výrobě se využívá Additive Manufacturing neboli aditivní výrobní metoda“.

Extrémně štíhlá sklíčidla díky aditivní výrobě

Upínací technika bude hrát v digitálně propojené výrobě ústřední úlohu. Optimální proces často vyžaduje, aby byla poloha břitu k obráběné ploše dílu blíž, než to dosavadní technika umožňovala. K tomu jsou nutná sklíčidla, která jsou extrémně štíhlá a přitom neztrácejí na výkonnosti. Tento požadavek splňují mimo jiné hydrorozpínací upínače se štíhlou konturou společnosti Mapal Dr. Kress KG se sídlem v Aalenu. Tyto upínače umožňují využívat hydrorozpínací techniku tam, kde se dosud využívaly jen smršťovací upínače. Tyto možnosti vznikly díky aditivní výrobě – na základní těleso upínače vyrobené konvenčním způsobem se metodou selektivního tavení laserem nanášejí funkční části.

Vzhledem k tomu, že je podíl suchého obrábění ve výrobních procesech stále větší, má termostabilita upínačů zásadní význam i z hlediska životního prostředí. Díky aditivní výrobě odpadá problematika teplotně kritických míst pájených spojů mezi upínací vložkou a základním tělesem. Přitom se mohou sklíčidla využívat při provozních teplotách až do 170 °C, aniž by došlo k ohrožení bezpečného procesu. „Díky aditivní výrobě,“ shrnul Jochen Schmidt, produktový manažer pro oblast upínací techniky ve společnosti Mapal, „vznikají zcela nové koncepce upínací techniky, které pro zákazníka představují přidanou hodnotu ve věci bezpečnosti procesu a nákladů. Tuto technologii využíváme už dnes pro sériovou výrobu. Hranice možného tak byly a jsou stále nově deﬁnovány.“

Také Jochen Schmidt zastává názor, že masová produkce bude vyžadovat stále více sklíčidla, která lze využívat v inteligentních výrobních strukturách s vysokým stupněm automatizace: „Všechny systémové komponenty přitom musí být digitálně propojitelné.“ Sklíčidla, která upínají nástroje, jsou i u malých průměrů používána zpravidla jen pro přímé upnutí. „Pomocí aditivní výroby se nám daří,“ říká J. Schmidt, „přesně taková sklíčidla nabízet – hydrorozpínací upínače se štíhlou konturou pro přímé upnutí nástrojů od průměru 3 mm“.

Společnost Mapal se na veletrhu EMO Hannover 2017 zaměří mimo jiné na sklíčidla a jejich využití, a to na přímé upínání nástrojů malých průměrů pomocí hydrorozpínací upínací techniky, velmi štíhlá sklíčidla, ale také systémy nástrojů s kmity nízkých frekvencí.

Stavebnicové systémy pro ﬂexibilní aplikace

„Současný trend směřuje k vysoce kompatibilním stavebnicovým upínacím systémům, které umožňují řešit každé zadání inteligentně a hospodárně a současně zajišťují vysokou průchodnost mezi jednotlivými zařízeními,“ konstatoval Markus Michelberger, vedoucí odbytu upínací techniky ve společnosti Heinz-Dieter Schunk GmbH & Co. Spanntechnik KG se sídlem v Mengenu. Faktory jako automatizace, flexibilizace a digitalizace budou do budoucna rozhodujícími kritérii úspěšné výroby: „Pomocí senzorů budou upínací prostředky už brzo schopné plynule kontrolovat upínací sílu. Když se upínací síla zmenší, nastávají vibrace a rozpínací parametry se automaticky přizpůsobí, čímž je zajištěn bezpečný proces a maximální efektivita.“ Na veletrhu EMO Hannover bude například k vidění v podobě technologické studie inteligentní systém „Magnos Force Measuring System“, který umožňuje u řešení magnetického upínání nepřetržitě měřit upínací síly a příslušně přizpůsobovat procesová data. M. Michelberger mimo to říká: „S prvním elektronicky řízeným upínacím modulem s nulovým bodem na světě podporujeme trend vysoce digitálně propojených obráběcích strojů bez procesních kapalin.“

Komponenty vyráběné aditivní metodou budou podle jeho názoru i v nadcházejících letech postupně nabývat na významu: „Nejlepším příkladem jsou naše univerzální chapadla s velkou výkonovou hustotou, která mohou být částečně využívána na základě jejich vysoké uchopovací síly také jako upínací prostředky.“ Pomocí 3D-nástroje E-Grip k tvorbě designu bylo poprvé vyvinuto řešení pro výrobu prstů chapadel aditivní metodou. Nelicencovaný design-tool na bázi internetu zkracuje časovou náročnost individuálního návrhu prstů chapadel na pouhých 15 minut. Obdobně jako fotoslužba online konﬁguruje obsluha prostřednictvím uploadu vlastního souboru step nebo STL požadované prsty chapadel a údaje o různých proměnných, jako jsou například typ chapadla, váha, poloha chapadla při montáži nebo délka prstů. Po ukončení objednacího procesu jsou prsty chapadel aditivně vyrobeny a během týdne dodány.

Výrobní systémy zítřka – takové je obecné krédo – budou plně propojené a průběžně budou mimo jiné i pomocí upínacích prostředků a uchopovacích systémů snímat jak vlastní stav, tak stav okolního prostředí. „Naším cílem je,“ prohlásil M. Michelberger, „využít exponovanou pozici našich modulů ‚closest-to-the-part‘ a do budoucna detailně kontrolovat každý procesový krok a průběžně zásobovat procesovými daty řízení zařízení i nadřazený systém ERP.“ K jednomu z vrcholů, které na veletrhu EMO Hannover představí společnost Schunk, patří také optimalizovaný stavebnicový systém pro přímé upnutí obrobku a program pro systém stacionárního upínání obrobku včetně upínacích prostředků s inteligentními elektronickými pohony.

Walter Frick, specializovaný novinář z Weikersheimu

(Pokračování textu…)

Jak vytvořit dokonalé digitální dvojče

Digitalizace výběru nástrojů a vytváření nástrojových sestav přináší zvýšení efektivity obrábění

Stejně tak, jako lze s pomocí pokročilých strategií a technologií obrábění docílit efektivity vlastního obráběcího procesu, existuje celá řada možností, jak dosáhnout zlepšení už v předcházející fázi výrobního procesu, ve fázi konstrukce a plánování. Zde může digitalizace dříve manuálních procesů, jako je výběr jednotlivých nástrojů nebo vytváření nástrojových sestav, pomoci výrazně zvýšit efektivitu a bezpečnost obrábění. V praxi tak mohou být údaje o obráběcích nástrojích shromažďovány přesněji a následně využity pro vytvoření přesné podoby jejich digitálního dvojčete – funkce, která se u moderních pracovních postupů stala naprosto stěžejní z hlediska předcházení chybám ve fázi obrábění. V současné době mohou být tyto procesy plně integrovány s CAM softwarem uživatele a mohou být dokončeny pouhými několika jednoduchými kliknutími, jako součást snadno použitelného procesu ovládaného pomocí menu.

Přesná podoba digitálního dvojčete zvyšuje rychlost a kvalitu konstrukce a plánovacích procesů

V případě obráběcích aplikací stroje nevyužívají jednotlivé nástrojové položky, jako nástrojové držáky, frézy nebo břitové destičky, ale nástrojové sestavy. V řadě případů tak vzniká, pro CAM programátory poměrně pracný, úkol, kde existují různé možnosti chyby, v neposlední řadě i to, že se na první pokus nepodaří zvolit optimální nástrojové položky. Navíc vytvoření mnoha typických nástrojových sestav může trvat až 1 hodinu. U některých součástí je nutné použít 25 i více různých nástrojových sestav, což pro podnikání představuje enormní režijní výdaje jak z hlediska času, tak i nákladů.

Problém není vytvořit samotnou nástrojovou sestavu – v dnešní době ji lze bez jakékoliv vnější pomoci vytvořit během několika sekund doplněním popisu a příslušných parametrů, například průměru a délky, do CAM systému. Avšak, vytvoření přesné podoby digitálního dvojčete nástrojové sestavy už není ani zdaleka tak jednoduchým úkolem. Aby bylo možné vytvořit v CAM systému co možná nejpřesnější podobu nástrojové sestavy, musí její tvůrce nejprve prohledat katalogy různých dodavatelů, stáhnout soubory s 3D modely a navzájem je v CAD programu sestavit. Teprve potom z nich konečně lze vytvořit nástrojové sestavy v CAM systému, včetně všech technických parametrů.

Zefektivnění procesů

Je patrné, že existuje příležitost ke zefektivnění procesů předcházejících obrábění a ke zvýšení jejich agility, něco, čeho lze dosáhnout integrací doporučení pro volbu nástrojů a vytváření nástrojových sestav do platformy CAM software. Tímto způsobem lze dosáhnout zvýšení bezpečnosti a zkrácení časů potřebných pro konstrukci a plánovací procesy.

Pokud jde o doporučení a volbu jednotlivých nástrojů, optimalizovaná a integrovaná řešení umožní CAM programátorům vybírat si nástrojové držáky, nástroje a břitové destičky, např. pro frézování. Uživatelé mají v tomto případě možnost volby preferovaného zdroje, jako je např. lokálně uložený digitální katalog nebo cloudově uložený sortiment s průběžně automaticky aktualizovanými údaji. Potom, jakmile jsou zadány údaje, např. o obráběné součásti, typu obráběcí operace a materiálu, může uživatel jednoduše kliknout na „získat výsledky“ a obdrží potřebné řezné rychlosti a rychlosti posuvu pro zvolený nástroj.

Jedním z takových řešení je aplikace CoroPlus® ToolGuide z nabídky společnosti Sandvik Coromant, která pro připojení k CAM software využívá otevřené aplikační programové rozhraní (Application Programming Interface – API). Stručně řečeno, aplikace CoroPlus ToolGuide umožňuje uživatelům vyhledání vhodného obráběcího nástroje pro danou úlohu. Vytvoří seznam všech vhodných nástrojů, uspořádaný směrem shora dolů od nejhospodárnější volby. Zobrazí se také navrhovaný obráběcí proces a hodnoty řezných parametrů. Seznam je vytvořen algoritmem, který porovnává danou úlohu a podmínky s nástroji Sandvik Coromant. Algoritmus obsahuje informace o různých postupech obrábění, které lze pro různé úlohy použít, naproti tomu údaje o produktech, uváděné pro jednotlivé nástroje, obsahují informace o tom, pro které postupy obrábění je nástroj vhodný. Důležité je, že všechna data lze odeslat do knihovny nástrojů CoroPlus® ToolLibrary, kde lze ze standardních nástrojů vytvářet sestavy připravené pro export do CAM nebo simulačního software.

Snadný přístup k údajům o nástrojích

Knihovna nástrojů CoroPlus® ToolLibrary umožňuje vytváření nástrojových sestav na základě standardizovaných údajů o nástrojích. Nástrojové sestavy lze importovat přímo do CAM nebo simulačního software.

Má-li být CAM proces produktivní, programátor potřebuje přístup k údajům o nástroji, které jsou obvykle uloženy v tzv. knihovnách nástrojů. Avšak většina knihoven nástrojů je v současné době z mnoha důvodů prázdná, v neposlední řadě proto, že je obtížné najít údaje o nástrojích a udržovat je stále aktuální. Navíc až do nedávna neexistovala žádná průmyslová norma pro sdílení informací o nástrojích. Na světě je dnes přibližně 1,2 milionu výrobních jednotek a všichni dodavatelé CAM systémů a výrobci obráběcích strojů měli historicky svůj vlastní způsob označování a uspořádání údajů o nástrojích. To je důvod, proč byla vytvořena norma ISO 13399. Na vývoji normy ISO 13399, která je dnes celosvětově uznávaným způsobem zápisu údajů o nástrojích, se společně podílely společnost Sandvik Coromant, KTH Royal Institute of Technology a další subjekty působící v oblasti obrábění kovů.

Tato mezinárodní norma standardizovaným způsobem definuje atributy nástrojů – např. jejich délku, šířku nebo poloměr. Před tím, než byla tato norma vytvořena, třemi různými dodavateli mohl být průměr označován jako D3, D1 nebo DC2. Avšak platí-li ISO 13399, průměr bude vždy mít označení DCX, bez ohledu na dodavatele. Norma ISO 13399 rovněž zjednodušuje výměnu dat o obráběcích nástrojích. Pokud jsou pro popis veškerých nástrojů v daném průmyslovém odvětví používány stejné parametry a definice, sdílení informací o nástrojích se díky tomu značně zjednodušuje.

Knihovna nástrojů CoroPlus ToolLibrary, která využívá strukturu danou normou ISO 13399 a je otevřená pro všechny dodavatele nástrojů, se stará o to, že již není nutné dále převádět data z papírových katalogů a následně je ručně zadávat do systému.

Systém zabezpečený proti chybám

CAM programátorům knihovna nástrojů CoroPlus ToolLibrary umožňuje práci s normu ISO 13399 splňujícím katalogem libovolného dodavatele nástrojů a bezpečné vytváření nástrojových sestav s vědomím, že veškeré navrhované položky spolu budou navzájem lícovat. Výsledky lze okamžitě prohlížet ve 2D i 3D, přičemž uživatelé také mohou veškeré informace o nástrojích digitálně ukládat. Jednou uloženou nástrojovou sestavu mohou programátoři snadno importovat do svého CAM nebo simulačního software. Veškeré údaje o nástrojích jsou přednastavené a součástí je rovněž 3D model.

Využívání dat při konstrukci a pro plánovací procesy umožňuje zvýšení agility a stupně optimalizace výroby.

Uživatelé hlásí, že tento jednoduchý a efektivní proces umožňuje zkrácení času od vytvoření nástrojové sestavy až po provedení simulace minimálně o 50 %. Navíc se výrazně zvyšuje šance provedení správného výběru nástrojů už na první pokus. Mít přesné údaje o nástrojích samozřejmě také znamená, že lze odhalit případné kolize a předcházet používání rutinních postupů během simulace, protože je k dispozici skutečný tvar nástroje a přesná podoba digitálního dvojčete.

U procesů předcházejících obrábění mají přesné a dostupné údaje o nástrojích zcela zásadní význam pro to, aby bylo možné řešit problémy, se kterými se CAM programátoři setkávají na každodenní bázi. S využitím nejmodernějších digitálních řešení, jako např. aplikace CoroPlus ToolGuide nebo CoroPlus ToolLibrary, lze ukázat, o co rychleji a jednodušeji je možné provádět úlohy předcházející vlastnímu obrábění. Obě tato řešení jsou součástí obsáhlejšího souboru řešení s přímým síťovým připojením CoroPlus®, nabízeného společností Sandvik Coromant, jejichž smyslem je pomoci výrobcům připravit se na Industry 4.0.

https://www.youtube.com/watch?v=lRQGx2h9pR4&t=14s

www.sandvik.coromant.com/cz

(Pokračování textu…)

Německý průmysl obráběcích strojů očekává v roce 2017 další růst výroby

Ekonomicky a technologicky fit pro budoucnost

Německý průmysl obráběcích strojů vstoupil do roku 2017 s optimismem. „V letošním roce očekáváme výrazný nárůst výroby, který by měl dosáhnout 3 %,“ řekl Dr. Heinz-Jürgen Prokop, prezident Svazu německých výrobců obráběcích strojů VDW (Verein Deutscher Werkzeugmaschinenfabriken) u příležitosti výroční tiskové konference ve Frankfurtu nad Mohanem.

Základem odhadu je mezinárodní průmyslová výroba a globální poptávka po obráběcích strojích, která se má podle Oxford Economics, tvůrce prognóz a partnera VDW, vyvíjet dobře. Prognóza se opírá rovněž o tučné zakázky roku 2016. Do listopadu zakázky německých výrobců stouply o 7 % především díky zadavatelům ze zahraničí. Domácí německé objednávky strojů a zařízení si zachovaly dobrou úroveň minulého roku. Německá výroba obráběcích strojů těží především z celosvětově velkých objemů projektů automobilového průmyslu.

V roce 2016 znovu rekordní výroba

Prognóza Svazu německých výrobců obráběcích strojů VDW vychází z rekordního roku 2016. Německý průmysl obráběcích strojů vyrobil stroje a zařízení v hodnotě 15,2 miliard eur, což odpovídá růstu ve výši 1 %. „Naše branže tak opět dosáhla rekordního objemu výroby,“ řekl prezident svazu H.-J. Prokop.

Podíl exportu ve výši 66 % znamená jeho pokles na současnou hodnotu asi 9,1 miliard eur, který nastal v důsledku výrazného snížení poptávky v Čínské lidové republice. Čína však i tak zůstává nejvýznamnějším odbytištěm pro obráběcí stroje německých výrobců. Bezmála pětina obráběcích strojů byla vyvezena do Říše středu i v roce 2016.

V roce 2016 zaměstnával v Německé spolkové republice průmysl výroby obráběcích strojů v průměru 69 000 žen a mužů. Vytíženost kapacit představovala v Německu v celoročním průměru 88 % úrovně vytíženosti předcházejícího roku. Stav zakázek dosáhl po 6,9 měsících o něco vyšší hodnoty než v předcházejícím roce 2015.

Němečtí výrobci obráběcích strojů jsou opět mistry světa v exportu

Také mezi mezinárodní konkurencí jsou němečtí výrobci obráběcích strojů nadále na špici. S výrazným náskokem se jim v roce 2016 podařilo v exportu ve světovém srovnání dosáhnout vedení před Japonskem. Výrobci dosáhli v exportu bez dílů a příslušenství výsledku, který představuje hodnotu ve výši 7,6 miliard eur. Japonsko, celosvětový mistr v exportu obráběcích strojů, se v minulém roce muselo smířit s bolestnou ztrátou více než jedné pětiny a dosáhlo hodnoty 6,3 miliard eur. Důvodem poklesu výroby obráběcích strojů v Japonsku je slabé odbytiště v Asii.

Také Německo patří ve výrobě obráběcích strojů ve světovém měřítku do skupiny vedoucích zemí. Podle předběžných výpočtů je Japonsko s minus 5 % a hodnotou 11,4 miliard eur jen těsně před Německou spolkovou republikou, která dosahuje hodnoty výroby 11,25 miliard eur. Nepřemoženou jedničkou ve výrobě obráběcích strojů však je a zůstává Čínská lidová republika, která dosahuje hodnoty výroby ve výši 16,5 miliard eur.

Technologické trendy nabízejí šance

Znakem roku 2017 je mnoho výzev, které představují šance na vytváření nových konkurenčních výhod a možnosti rozšíření našeho portfolia nabídky, “ prohlásil prezident svazu VDW H.-J. Prokop. To platí především v oblasti digitálně propojené výroby a u řešení pro čtvrtou průmyslovou revoluci – průmysl 4.0. Významné potenciály se nacházejí v automatizaci celého průběhu realizace zakázek a v odstraňování poruch během procesů. Vysoký nárůst efektivity v dvoumístných procentních číslech s digitálně propojenými technologiemi je veskrze možný a zákazníkům výrobců strojů a zařízení pomůže předčít konkurenci. Hlavním předpokladem je evidence a analýza strojových a procesových dat. „K tomu jsou zapotřebí flexibilní infrastruktury IT od zařízení až po cloudy, které budou moci zaplatit i menší výrobní podniky,“ zdůraznil H.-J. Prokop. Na této cestě bude nutno ještě překonat řadu překážek, jako jsou nevyřešená nebo neharmonizovaná témata, která se týkají propojení výrobních procesů jako například standardizace rozhraní, bezpečnost dat, suverenita dat, problematika ručení, kvalifikace zaměstnanců, pracovní právo atd.

Elektromobilita stále v centru pozornosti

Dalším velkým tématem budoucnosti v odvětví je elektromobilita. Jak se elektromobilita dotkne výroby obráběcích strojů, je zatím otevřenou otázkou, protože ještě nejsou ani jasné nejnaléhavější otázky týkající se výše podílu čistých elektrických vozidel nebo změny objemů obrábění. Faktem však zůstává, že v delším přechodném období budou převládat hybridní vozidla. Jejich komplexnost, kombinace spalovacích motorů a elektromotorů, by měla podle německých výzkumů v oblasti výroby vyvolat další velké objemy obrábění.

Jedno však je nesporné, a to, že se všichni subdodavatelé automobilového průmyslu budou muset nevyhnutelně těmito tématy zabývat. „Svaz VDW přitom podporuje své členy a provádí nyní časové analýzy dalšího vývoje, které se mají stát základem strategického plánování,“ prohlásil H.-J. Prokop.

Rok 2017 je rokem veletrhu EMO

Na veletrhu EMO Hannover 2017 bude prezentováno mnoho nových nápadů a inovací pro výrobu zítřka. Po čtyřleté přestávce proběhne od 18. do 23. září 2017 v Hannoveru opět světový vedoucí veletrh kovoobrábění pod heslem „Connecting systems for intelligent production“. Téměř tři čtvrtě roku před zahájením veletrhu dosahuje EMO Hannover 2017 rekordního počtu přihlášek. Zatím se přihlásilo 1 858 firem z více než 40 zemí, které budou vystavovat na téměř 158 000 čtverečních metrech čisté výstavní plochy. Dobrá odezva svědčí o tom, že se během desetiletí své existence stal veletrh EMO Hannover nejvýznamnější světovou platformou inovací.

Manuel Löhmann, VDW,

práce s tiskem a veřejností

www.vdw.de

(Pokračování textu…)