7x s: Radkem Zýkou

Který technický, kulturní, společenský jev (vynález, událost, myšlenku) považujete za nejdůležitější?

Zcela vážně velebím vynálezce postele – po těžkém dni do ní člověk uléhá a ví, že ho čeká krásný spánek, mysl i tělo se uvolní. Tam je člověk ve svém světě a všechny těžkosti světa mu, alespoň po dobu spánku, jsou ukradené (smích).

Kdo nebo co Vás ve Vašem životě nejvíc ovlivnil?

Nejvíce mne ovlivnili moji rodiče, kteří mne zplodili, se všemi klady a zápory na straně mé i na straně světa. Vcelku rád si vzpomenu i na několik málo profesorů, češtiny a chemie z gymnázia, matematiky z vysoké školy… Od puberty mám, víceméně, stejný okruh přátel, s těmi sdílím názory na svět. Někteří již zemřeli, mrzí mne to… a jako obecný zdroj energie a myšlenek miluji kulturu, hudbu a knihy. Často si vzpomenu na Jima Morrisona a jeho citát: „Hudba je tvůj nejlepší přítel, až do konce, až do konce.“

Pokud byste mohl v české, evropské nebo světové politice něco změnit, posunout nebo dotáhnout do konce, co by to bylo?

Politika udržuje v chodu sebe sama (smích), s omezeným okruhem osob, nikdo ji vlastně nepotřebuje, není hybnou silou státu. Hodnoty vytvářejí lidé ve firmách, kteří denně pracují a přemýšlejí… Díky tomu, že s politikou nikdo nechce nic mít, to vypadá, že je rozhodující silou, nicméně za všemi kroky politiky je možno hledat „Cui bono“, účel proč se dané rozhodnutí stane… politika není myšlenkový trust, to vidíme denně. Změny, dobré i špatné, tvoří jedinci, nikoli politické strany, to je asi cesta…

Co je Vaším motorem?

Práce mne baví (zvláště, když se daří), to je nutnost, strávíte-li v ní celé mládí, později i stáří… Zdroj energie musí člověk hledat v sobě, kudy se síla dostává do nás, to jen tušíme.

Pracovně mám rád firmy, které jsou profesionální, dobře vymyšlené, fungující. Snažím se jít tímto směrem, ve vlastní firmě i ve výběru našich partnerů, se kterými provozujeme business.

Co byste dělal, kdybyste nedělal svoji současnou práci?

Nevím, věcí, které mě baví je mnoho: být hudebníkem, kdybych měl větší talent a uměl oželet materiální nevýhody… zajímá mě stavařina, tedy stavební inženýr, architekt ne, protože neumím malovat…

Kterou osobnost (žijící nebo historickou) byste rád potkal, a proč?

Těžká otázka, podobná je „co si necháš vytetovat na tělo?“ – znamení, co máte na celý život. Člověka láká říci něco obrovského, Ježíše, ale řeknu spisovatele Davida Henryho Thoreaua, s jeho zápisky a úvahami.

Vaše životní motto?

Obecně se snažím myslet pozitivně, chovat se pozitivně. Snažím se najít řešení v každé situaci, snažím se vyrovnat s tím, že ne vždy se to podaří. Nechci se vzdávat.

V práci je dobré vědět, že žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří… jediný případ, kdy je otázka kaše opravdu závažná, je u poslední večeře.

(Pokračování textu…)

7x s: Petrem Jaškem

Který technický, kulturní, společenský jev (vynález, událost, myšlenku) považujete za nejdůležitější?

Nejdůležitější bylo to, že člověk začal přemýšlet, jak si práci usnadnit. To byl první impulz k vývoji a odlišnosti od ostatních živočišných druhů na Zemi. Dalším milníkem v lidském vývoji bylo podle mého názoru to, když lidé pochopili, že vlastní rozvoj a bohatství lze získat i jinak než válkami a dobýváním cizích území. Z hlediska technického považuji za velmi důležité prvotní technické vynálezy – páku, kolo a kladku. Tyto vynálezy nastartovaly technický pokrok z hlediska mechaniky a fyziky. Dalšími významnými předěly byly vynález parního stroje, elektřiny, spalovacího motoru a v poslední době také počítačové techniky.

Kdo nebo co vás ve Vašem životě nejvíc ovlivnil?

Samozřejmě to byli rodiče, přátelé a kamarádi, se kterými jsem vyrůstal. To vše mě formovalo. Z hlediska mé profese to byli také někteří učitelé. Na základní škole měl na moji budoucnost velký vliv profesor Škrabák, učitel matematiky. Díky němu jsem pronikl do tajů matematiky. Ta mě od té doby velmi bavila. Profesor Škrabák mě ale naučil také logickému uvažování a díky tomu jsem pak dokázal zvládnout a pochopit technické předměty. Vzpomínám také na docenta Kamelandra z VUT Brno. Byl to přísný, náročný pedagog, ale přitom lidský a spravedlivý. Díky němu jsem začal po technické stránce chápat, co to jsou stroje. Docent Kamelandr hodně rozvinul moje technické znalosti v oblasti strojů. Oba zmínění pedagogové přitom nevyžadovali „učit se nazpaměť“, ale chtěli, abychom pochopili podstatu, přemýšleli a porozuměli. V praxi mi pak po studiu na vysoké škole velmi pomohlo sedmileté působení v TOS Kuřim, kde jsem měl štěstí na spolupracovníky, kteří mě hodně naučili. Dodnes z toho ve své práci čerpám.

Pokud byste mohl v české, evropské nebo světové politice něco změnit, posunout nebo dotáhnout do konce, co by to bylo?

Bylo by to určitě snížení byrokracie a administrativy. Také by pomohlo zprůhlednit a zjednodušit zákony. Základem je ústava. Od ní by se měly zákony jasně a zřetelně odvíjet. Jsem pro minimalizaci výjimek a možností různých výkladů zákona tak, aby se v tom lidé netopili. Pokud tomu tak není, nastává ve společnosti chaos, kterého pak dokážou využít právě ti, kteří pro společnost přínosem rozhodně nejsou. Politiku a zákony by měli dělat lidé, kteří v životě vlastními schopnostmi něčeho dosáhli, něco vybudovali a kteří chtějí zároveň udělat něco i pro druhé. Měli by to být vzdělaní lidé, znalí i praktického života, ne ti, kdo spatřují v politice pouze možnost, jak si dobře žít za peníze lidí, kteří tvoří hodnoty a platí daně. Politici by si měli uvědomit, že jsou vlastně našimi zaměstnanci, že skládají účty oni nám, ne my jim.

Co je Vaším motorem?

V raném mládí to byly asi především ženy. Dnes mě dobíjí sport, cestování, dobří přátelé a moji blízcí. Nejvíc mě nabije týden strávený na plachetnici při putování mezi řeckými ostrovy. Dalším mým velkým koníčkem v posledních letech je dobré víno. Mám-li chvíli čas a je pěkné počasí, rád se projedu na kole nebo na motorce. To se dostatečně odreaguji a zapomenu na každodenní starosti.

Co byste dělal, kdybyste nedělal svoji současnou práci?

Jako dítě jsem se hodně zajímal o zvířata, hlavně o kočkovité šelmy. Byl to můj největší koníček. V té době jsem měl v této oblasti velké znalosti, rozhodně větší než ty technické. Kdybych shodou různých okolností a vlivů nestudoval technický obor – strojařinu, byl bych dnes zřejmě chovatelem kočkovitých šelem, ředitelem zoo nebo pracovníkem v některém z afrických národních parků.

Kterou osobnost (žijící nebo historickou) byste rád potkal a proč?

Rád bych se potkal s Leonardem da Vinci. Dle mého názoru na svoji dobu všechny jednoznačně převyšoval, a to jak v oblasti umění, tak v oblasti techniky. Obdivuji jeho obrovský akční rádius, ve kterém působil a vynikal. Chtěl bych vědět, jaký byl ve skutečnosti, bylo by krásné poznat ho i v obyčejném životě. Musela to být opravdová osobnost a génius.

Pak by to byl určitě Fredy Mercury. Vždycky jsem ho obdivoval. Jeho hudba mi přináší radost, vzrušení a obrovské potěšení. Mám jeho hudbu zkrátka velmi rád.

Vaše životní motto?

Dělat věci, které chci a které si myslím, že jsou správné. Když něco dělám, snažím se to dělat na sto procent. I když nastanou překážky, je potřeba vydržet, bojovat, nevzdávat se, dokud existuje nějaká šance na jejich zvládnutí. Zkrátka udělat pro to vše, co člověk může. Každá překážka, kterou člověk zvládne, posiluje. Důležité pro mě je mít sám před sebou čisté svědomí z toho, co jsem udělal a že jsem udělal vše, co jsem mohl, i když to třeba nevyšlo. Nikdy nelituji toho, co jsem udělal, ale toho, co jsem udělat mohl, ale neudělal.

Nepřetvařovat se, být takový, jaký jsem. Každý člověk je svým způsobem jedinečný.

Chci pomáhat těm, kdo pomoc potřebují a nezneužívají ji. Je pravdou, že sdílená radost je dvojnásobná radost. Když uděláte něco, z čeho máte sami dobrý pocit a ještě tím uděláte radost někomu jinému, není na světě nic lepšího.

(Pokračování textu…)