Výrobní buňka 4.0 připravena k integraci

Řešení, které ukazuje, jak inovovat oblast strojírenské výroby v praxi – Výrobní buňku 4.0 – představili odborníci z výzkumného centra INTEMAC v červnu 2017. Dokazují tak, že téma chytré výroby, propojení dat a digitalizace je živé nejen na stránkách odborných časopisů, ale díky ojedinělé realizaci je hmotné, funkční a připravené k integraci do výrobních strojírenských firem již nyní. Názory na Průmysl 4.0 přitom nejsou jednotné. Výrobci strojírenských technologií vědí, že je to směr, kterým by se měla ubírat jejich vlastní výroba. Tuší však také, že integrace takového řešení je záležitostí časově náročnou a náklady bezesporu otřesou firemním rozpočtem. Navíc často neznají odpověď na zcela zásadní otázku „Co konkrétně mojí firmě Průmysl 4.0 přinese?“ Právě hledání odpovědi na tuto otázku bylo spouštěcím tlačítkem pro projekt, který má za cíl povzbudit české firmy při zavádění principů chytré výroby.

Pane Zbožínku, dříve než se pustíme do ústředního tématu našeho rozhovoru, představte nám kdy a s jakým záměrem vzniklo výzkumné centrum INTEMAC?

Založení společnosti Intemac Solutions s. r. o., která je provozovatelem výzkumného centra INTEMAC a dceřinou společností JIC (Jihomoravské inovační centrum, pozn. red.), se datuje do roku 2014. Základem našich služeb je vysoká odbornost našich zaměstnanců v oblastech stavby, řízení i diagnostiky strojírenské výrobní techniky. Zaměřujeme se na aplikovaný výzkum, experimentální vývoj a vzdělávání v oblasti výrobní techniky. Poskytujeme expertní služby a přístup k nejmodernějším technologiím.

Naším cílem je posílit konkurenční pozici českých strojírenských firem ve světě, přispívat k rozvoji konkurenceschopnosti odvětví a k udržení a tvorbě kvalifikovaných pracovních míst. Na činnost výzkumného centra INTEMAC každoročně přispívá Jihomoravský kraj, protože strojírenství je zásadním výrobním sektorem regionu. Udržení a další zlepšování pozice strojírenství se však neobejde ani bez intenzivnější spolupráce firem s výzkumnými kapacitami a aplikovaného výzkumu. Partnerem INTEMACu je VUT v Brně a řada významných strojírenských firem. Intenzivně tedy podporujeme podobnou spolupráci a tvoříme platformu pro jejich vzájemnou komunikaci.

Jakých oblastí přesně se dotýká Váš výzkum? Dá se tato činnost stručně shrnout do nějakého souboru aktivit?

Vývoj a výzkum, dvě slova, pod která se vměstná neuvěřitelné množství oborů a zájmů. Nicméně se pokusím vše srozumitelně a stručně popsat. Naše výzkumné a vývojové týmy INTEMAC dlouhodobě pracují na řešení konkrétních problémů v oblastech technologie obrábění, stavby a diagnostiky strojů a zařízení.

K hlavním problémům, kterými se nejčastěji zabýváme, patří zvyšování pracovní přesnosti obráběcích strojů, nové metody měření a kontroly výrobních strojů a obrobků, optimalizace nosných struktur strojů, kompenzace teplotních deformací obráběcích strojů, maximalizace výkonu a jakosti řezného procesu, potlačování vibrací strojů a využití nekonvenčních materiálů ve stavbě obráběcích strojů.

Kromě výzkumu a vývoje řešíme i praktické problémy uživatelů a výrobců výrobní techniky. Provádíme potřebné analýzy a měření, identifikujeme slabá místa a připravujeme konkrétní řešení. Jedním z příkladů je dodávka expertních služeb pro Vítkovice Heavy Machinery (VHM) při zakázce na výrobu závitových segmentů zabezpečovacího systému lodního výtahu Niederfinow. INTEMAC pro VHM provedl diagnostiku a nastavení výrobního stroje a vyvinul zcela novou metodiku kontroly dílů pomocí 3D mobilního měřicího přístroje Laser Tracker. Během 2 let jsme zkontrolovali 80 ks závitových segmentů a 8 zkompletovaných řad o délce 40 m. Přímo na místě lodního díla v Německu ve firmě SIEMAG TECBERG jsme pak pomohli i se samotným ustavením zabezpečovacího systému. Bližší podrobnosti lze nalézt na www.intemac.cz.

Pojďme tedy k tématu, kvůli kterému jsme se zde sešli. Výrobní buňka 4.0, kterou jste odborné veřejnosti představili v červnu letošního roku. Co je to Výrobní buňka a s jakým cílem jste ji vytvořili?

Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo chcete-li Průmysl 4.0, přináší změny, které mají současný vědecko-technický pokrok přenést do výroby, digitalizovat ji a automatizovat. Spousta podniků si však konkrétní důsledky podobných inovací nedokáže představit v praxi ve vlastní výrobě a netuší, jaké benefity mohou od přechodu na chytrou výrobu očekávat. Právě v tom chce INTEMAC českým podnikům pomoci, a proto jsme připravili Výrobní buňku 4.0, která ukazuje reálné využití současných technologií pro chytré továrny.

Jedná se výrobní jednotku, která je složená ze vzájemně propojených zařízení podílejících se v rámci jednoho výrobního procesu na tvorbě obrobků. Propojuje obráběcí stroj s robotem,měřicí stanicí a dalšími navázanými stroji. Jde o model reálného provozu, fungující v laboratorních podmínkách a připravený k dalším experimentům. Spojuje různá zařízení od různých výrobců do jednoho celku, který dokáže jednoduše komunikovat a je připraven k zapojení do chytrých továren.

Co přesně tato Výrobní buňka umí?

V aktuální podobě umožňuje buňka tzv. adaptivní proces výroby – měřicí stanice umí po dokončení obrábění vyhodnotit kvalitu obrobku a při nalezení nedokonalosti poslat informace do stroje, který obrobek opraví a současně se přenastaví pro vyšší přesnost příštího obrobku. Dále například ukazuje možnosti prediktivní údržby, prostřednictvím které je možné sledovat technický stav zařízení a na základě dat z vibrací stroje včas odhalit případnou poruchu. K buňce je možné připojit další zařízení, a tím chytrý výrobní proces dále rozšiřovat.

Stroje zapojené ve Výrobní buňce tedy spolu samy komunikují?

Přesně tak. Buňka sama automaticky zpřesňuje výrobní proces na základě dat z kontrolního stanoviště tím, že zanáší aktuální korekční data do procesu obrábění. Všechny přístroje v buňce mají jednotné uživatelské rozhraní pro různé aplikace ve webovém prohlížeči, skrze který ji lze spravovat. Pracovník tak nemusí složitě přeprogramovávat jednotlivé stroje, ale jednoduše si požadované úkony nastaví v jednotném prohlížeči. Buňka je konektivní, což znamená, že umožňuje horizontální a vertikální otevřenou komunikaci. Využívá přitom standardů OPC UA. Současně využívá rádiovou technologii od firmy Sewio Networks, díky které má přehled o osobách pohybujících se na pracovišti a okolo něj.

Funguje v současných továrnách něco podobného? V čem je buňka nová?

Firmy běžně využívají zařízení, které naše Výrobní buňka spojuje. Běžné je i zapojování různých zařízení podílejících se na výrobě konkrétních výrobků do logických celků. Jejich komunikační propojení je však velmi náročné. Čím je Výrobní buňka 4.0 skutečně unikátní, je právě otevřenost pro připojování nových i současných technologií. Obráběcí stroj i měřicí stanice mají totiž svůj vlastní řídicí systém. Normálně by si nerozuměly, ale prostřednictvím integrační platformy ve Výrobní buňce 4.0 spolu mohou komunikovat. Právě komunikací mezi zařízeními v této jednotce, ale také konektivitou – umožněnou jednoduchým připojením na další výrobní jednotku – Výrobní buňka demonstruje jeden z principů širokého konceptu Průmyslu 4. 0.

Nabízí se tedy otázka zapojení Výrobní buňky 4.0 do podniků a továren. Je tento proces technologicky náročný a v jaké cenové relaci se pohybujeme?

íky otevřené platformě buňky a její modularitě je to mnohem jednodušší než zapojit izolovaný stroj s uzavřeným systémem. Následně je to otázka nastavení konkrétního produktu, který má být vyráběn. Buňka pracuje i autonomně a její napojení na výrobní systémy továrny může probíhat postupně. Dle úrovně digitální připravenosti podniku se může jednat i o měsíce. Instalace buňky včetně stroje pak přijde firmu na jednotky milionů korun. I zde se však náklady odvíjejí od aktuální připravenosti výroby.

A jak je to s návratností takové investice?

Konkrétní vyčíslení opět záleží na daném podniku a jeho podmínkách. Obecně se dá říci, že např. podle studie McKinsey & Company z roku 2016 pomůže Průmysl 4.0 firmám snížit náklady na údržbu o 10–40 %, náklady na kvalitu o 10–20 % a náklady na zásoby o 20–50 %.

Další úsporu přinese zvýšení produktivity o 3–5 %, redukce prostojů stroje o 30–50 %, zvýšení produktivity díky automatizaci znalostní práce o 45–55 % a další předpokládané benefity.

A co bude s Výrobní buňkou dál? Jaké s ní máte další plány?

Slavnostní představení mělo velmi pozitivní odezvu. Evidujeme čtyři vážné zájemce o replikaci pracoviště do reálného provozu. Usilujeme rovněž o další rozšíření buňky a hledáme proto vhodné technologické firmy, které by nám mohly nabídnout svá řešení. Aktuální podoba buňky je pouze začátek, je to živý organismus, který se bude měnit podle požadavků průmyslu.

Na buňce jsou ke zprovoznění připraveny další funkce, které budou nasazeny v další etapě. Zmínit mohu například vývoj predikce poruchy, tedy činnost, kdy je buňka schopná sledovat technický stav zařízení na základě dat z vibrací a dalších technologických parametrů (teplota, elektrický proud, spotřeba), a tím včas odhalit blížící se poruchu.

Prozradíte nám také něco z vlastní přípravy buňky? Kdo se na ní podílel, jaké náklady měl tento projekt apod.?

Myšlenka vzniku Výrobní buňky 4.0 vznikla u nás na INTEMACu. K její přípravě jsme přizvali partnery z firem zaměřených na strojírenství. Obráběcí stroj poskytl TAJMAC-ZPS, měřicí stanici Renishaw, firma B + R automatizace vyvinula otevřenou integrační platformu, robota pro demonstraci integrované robotiky zapůjčila firma COMAU, upínací prvky společnost SMC a díky společnosti Sewio Networks pak můžeme sledovat pohyb osob v okolí buňky. Na zprovoznění se podíleli pracovníci všech partnerů, byl to komplexní úkol. Partneři pro demonstraci zapůjčili své technologie zdarma. Hodnota buňky je 7 miliónů korun a její příprava zabrala 6 měsíců.

Jaké další zajímavé projekty jsou před Vámi?

Výrobní buňka 4.0 je jen jednou z našich aktivit v rámci tématu Průmysl 4. 0. Dále připravujeme program DIGIMAT, prostřednictvím kterého chceme pomáhat malým a středním firmám zejména v Jihomoravském kraji při zavádění digitálních technologií do průmyslu. Program DIGIMAT připravujeme s JIC, VUT v Brně a Industry Cluster 4.0. První tři firmy už programem v rámci pilotního nastavení prošly, další tři by měly programem projít do konce roku 2017.

Pane Zbožínku, velice Vám děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů Vám i celému INTEMACu.

Po rozhovoru s panem Zbožínkem jsem oslovila některé z podílejících se firem, s žádostí o vyjádření k tomuto projektu.

Vyjádření partnerů k projektu Výrobní buňka 4.0

Vážení čtenáři, pro doplnění rozhovoru s panem Zbožínkem Vám přinášíme krátká vyjádření některých partnerských společností a jejich zástupců, kteří se na zajímavém projektu podíleli. Zajímalo nás, jak vnímali spolupráci na tomto projektu a čím se na jeho realizaci podíleli.

Spolupráce s firmou INTEMAC na Výrobní buňce 4.0 pro nás byla velkou technickou, technologickou a integrační výzvou. Při realizaci tohoto projektu se podařila široká a otevřená spolupráce mezi jednotlivými zainteresovanými firmami a INTEMAC jsme společně poskytli maximální podporu a součinnost, a to jak materiálně a technicky, tak i v personální oblasti. I přes různá provozní a realizační úskalí se podařilo dokončit dílo, které je vzorem a inspirací pro další a širší technické aplikace podobného typu. Na poskytnutý stroj MCFV1680 bylo nutné doplnit některé technické uzly a provést implementační úpravy pro konektivitu s dalšími prvky celého systému, za což patří velký dík jejich realizátorům. Do budoucna se hodláme zaměřit kromě optimalizace standardních technologických funkcí také na rozšíření profylaktických funkcí k zajištění maximální provozuschopnosti a dlouhodobé užitnosti našich strojů a celého systému otevřené architektury, nyní s indexem 4.0. Cesta to nebude jednoduchá, neboť vyžaduje hluboké znalosti konstruktérů a implementátorů napříč různými obory. Budoucnost ukáže, kdy dosáhneme mety „Průmysl 5.1“ a jaké bude mít atributy.

Výrobní buňka 4.0, která se nachází ve společnosti INTEMAC, obsahuje nejmodernější stroje a zařízení. Výrobní podniky, které chtějí digitalizovat výrobu a čerpat tak výhody Průmyslu 4.0, však mohou narážet na problémy spojené s integrací těchto strojů, protože každé zařízení používá řídicí systém od jiného výrobce a jejich vzájemná komunikace je obtížná. Musejí tedy výrobní podniky čekat na vývoj nových strojů, které budou nabízet standardizovanou komunikaci s ohledem na Průmysl 4.0, a investovat do jejich pořízení? Právě vzájemné propojení jednotlivých strojů v buňce a jejich zpřístupnění přes standardizovanou komunikaci byla výzva, kterou jsme v projektu Výrobní buňky 4.0 přijali, abychom ukázali, že s naší integrační platformou je možné při zavádění Průmyslu 4.0 do výrobního podniku použít i stávající strojní park.

Integrační platforma ve Výrobí buňce 4.0 je sestavena z komponent našeho řídicího systému. Konkrétně je realizována operátorským panelem s jednotným HMI pro všechny funkce buňky. Vizualizace s názvem mapp View používá HTML5 a další standardní webové technologie. Díky tomu je dostatečně otevřená a standardizovaná a navíc zobrazitelná na jakémkoliv zařízení včetně tabletu nebo mobilního telefonu. V této moderní vizualizaci naleznete ve formě aplikací kromě ovládání samotné buňky také další užitečné funkce, jako jsou řízení robota, prediktivní údržba pomocí vibrodiagnostiky, měření energií nebo sběr procesních dat z obráběcího stroje.

Společnost Renishaw se podílela, ve spolupráci s firmou INTEMAC a ostatními partnery uvedenými v textu, na vytvoření a zprovoznění Výrobní buňky 4.0 instalací obrobkové a nástrojové sondy na obráběcím stroji a odladěním jejich jednotlivých funkcí, nasazením dílenského měřidla Equator EQ300 a instalací softwaru Productivity+.

Souběžné nasazení výše uvedených HW a SW prvků umožňuje uživateli rozsáhlé využití dat získaných v průběhu výrobního procesu. Data naměřená jednotlivými použitými prvky jsou využita pro ustavení obrobku, zjištění jeho přesné polohy a měření vybraných rozměrů po skončení příslušných operací. Nástrojová sonda pak umožňuje průběžnou kontrolu stavu opotřebení nástroje, případně identifikaci jeho poškození. Získaná data je možno následně využít nejen pro korekci nastavení obráběcího stroje před zahájením opracování následujícího dílce, ale také pro sledování trendů vývoje stavu stroje a plánování jeho údržby, případně oprav.

Univerzální dílenské měřidlo Equator EQ 300, které srovnává skutečné rozměry dílce s etalonem, je v aplikaci využito pro výstupní kontrolu kvality, kde dokáže nahradit větší počet jednoúčelových měřidel a třídit dílce a vyřazovat ty, které jsou vadné. Nasazením EQ 300 v kombinaci s obráběcím strojem a robotem lze vytvořit zcela autonomní, automatizované pracoviště, jak ukazuje Výrobní buňka 4. 0.

Spolupráce na projektu Výrobní buňky 4.0 s jednotlivými partnery, tj. společnostmi Tajmac ZPS, Comau, B + R a INTEMAC nám přinesla zajímavou zkušenost z oblasti, která je v současnosti mediálně velmi atraktivní. Nasazení podobných systémových řešení se však v praxi rozbíhá jen zvolna. Rozšíření informovanosti v problematice považujeme proto za zásadní.

Všem odpovídajícím děkujeme za spolupráci a přejeme mnoho zajímavých projektů i do budoucna.

Iva Duroňová, šéfredaktorka

(Pokračování textu…)

NÁSTROJÁRNA+ 2/2017 - zahajujeme přípravy druhého vydání!

Vážení čtenáři časopisu Nástrojárna+, díky velkému ohlasu u odborné veřejnosti, který časopis pro nástrojárny sklidil, přidáváme od roku 2017 do mediaplánu druhé vydání.

Uzávěrka časopisu je 16.10.2017.

Zajistěte si včas inzertní plochy, informujte se o možnostech prezentace, nabídněte volné kapacity i pracovní pozice.

Informace získáte zde:

Časopis vyjde 16.11.2017.

Těšíme se na spolupráci s Vámi!

(Pokračování textu…)

Finišujeme s přípravami veletržního vydání machining & tooling magazine!

Informujeme o prodloužení uzávěrky do 18.8.2017!

Časopis vyjde 11.9.2017, tedy před veletrhy EMO Hannover a MSV Brno.

Zajistěte si včas pěkné pozice v jediném speciálu obrábění vycházejícím v ČR i na Slovensku!

Pro více informací kontaktuje šéfredaktorku tohoto časopisu:

Iva Duroňová,

tel. 549 210 635,

iva. duronova@infocube.cz

Bezplatný odběr časopisu po registraci zde

(Pokračování textu…)

Příprava veletržního vydání v plném proudu!

Druhé vydání časopisu KOVOINZERT, vyjde 22.9.2017, tedy s dostatečným předstihem před největší strojírenskou akcí v ČR.

Budete na MSV v Brně vystavovat? Ideální příležitost pozvat návštěvníky do expozice a seznámit je prostřednictvím odborného časopisu s Vaší letošní veletržní nabídkou! Pokud se veletrhu neúčastníte jako vystavovatel, zajistíme Vám účast prostřednictvím aktivní distribuce časopisu KOVOINZERT v areálu BVV! Uzávěrka pro příjem objednávek je 18.8.2017! Náklad vydání 10.000 výtisků!

Informujte se o posledních volných prestižních plochách pro firemní prezentaci!

Pro více informací kontaktuje šéfredaktorku tohoto časopisu:

Iva Duroňová,

tel. 549 210 635,

iva. duronova@infocube.cz

Bezplatný odběr časopisu po registraci zde

(Pokračování textu…)

Kvalita výlisků na prvním místě

Při návštěvě společnosti Formy Tachov jsme měli možnost blíže nahlédnout do zákulisí výroby, která nás zaujala svým rozsahem, velkými celky, které zde vznikají, i špičkovým technologickým vybavením nezbytným pro inovativní a moderní provoz. Naší pozornosti neuniklo pestré zastoupení strojů či výrobků, které pravidelně vidíme na stránkách našich časopisů.

Průvodci společností Formy Tachov, v zastoupení obchodního ředitele pana Petra Peeva za domácí stranu a pana Majdiče za společnost CECHO – BOHUMIL CEMPÍREK, nám představili zajímavé projekty, při jejichž realizaci tyto dvě významné společnosti spolupracují.

Zaujal nás případ výroby forem pro kryty motorů, na kterých se po vstřikování začaly objevovat vzhledové vady, mapy a studené spoje na výlisku. Zadavatel forem měl tou dobou již velice pozitivní zkušenosti s vakuováním forem systémem CUMSA Vacuumjet, a tak se tento systém implementoval i do této nové formy. Pan Peev k tomu dodává: „Odstranění těchto problémů bylo relativně obtížné a nákladné. Někdy byl nutný zásah přímo do formy a rozhodli jsme se hledat jiné, dostupnější a trvalejší řešení tohoto problému, které by navíc bylo výhledově aplikovatelné v podobných situacích. Zástupci společnosti CECHO nám poskytli veškeré informace a maximální podporu k úspěšné implementaci systému Vacuumjet, který tato společnost dodává na náš trh.“

Španělská společnost CUMSA je s více než 40 lety zkušeností lídrem ve vývoji technologií a normalizovaných dílů pro efektivnější výrobu jak forem na plasty, tak plastových výlisků samotných. Jejich patentovaný systém Vacuumjet, pro který se rozhodli v Tachově, měří hladinu vakua a řídí proces vstřikování. Po dosažení požadované hladiny vakua vyšle na signální vstup vstřikolisu pokyn ke vstřikování.

Bližší informace k tomuto systému nám opět doplnil obchodní ředitel pan Peev: „Principem je vytvoření vakua v dutině formy odsátím vzduchu jednoduchým ejektorem. V praxi se to děje ve dvou fázích, kdy se nejprve odsaje většina vzduchu otevřením pneumaticky ovládaného ventilu v dutině a po jeho zavření se zbytek vzduchu odsává prostřednictvím vůle ve vyhazovači a dělicí, rovině již v průběhu vstřikování. Aplikace celého systému není náročná. CUMSA má vše velmi dobře popsané v katalogu, takže zkušený konstruktér pochopí funkčnost. Velkým plus je podpora, kterou společnost CECHO dává. S veškerými dotazy se konstruktéři mohou obrátit na zástupce z CECHO a s radostí mohu konstatovat, že nám doposud vždy vyšli vstříc a byli schopni poradit a doporučit, co by bylo vhodné použít a jak to udělat. K vlastnímu principu bych ještě rád doplnil, že nejdůležitější je kvalitní utěsnění dělicí roviny a vyhazovacího paketu, protože vše musí být dokonale uzavřené. To je základ všeho, čím víc se podaří utěsnit dělicí rovinu, tím větší je účinnost. Je velká výhoda, že se tato jednotka dá použít i zpětně na formy, které jsou již konstrukčně navrženy a kde tento problém vzniká. V takových případech budeme jednotku Vacuumjet aplikovat zpětně.“

Během diskuze o systému Vacuumjet jsme se dozvěděli, že k odsávání je zapotřebí rozvod tlakového vzduchu 6–8 bar a signální vstup do vstřikolisu. Pan Peev několikrát zdůraznil nutnost dokonalého hermetického uzavření kavity, kterým se dosáhne nejlepších výsledků.

V Tachově jsme se osobně seznámili s výhodami využití vakuového systému od společnosti CUMSA a náš poslední dotaz směřoval k pořizovacím nákladům. „Pořizovací cena není nijak vysoká. Pokud vezmu v úvahu jednoduché zabudování, snížení zmetkovitosti a zvýšení pevnosti a kvality výlisků – dá se říci, že tato investice se vrátí velice rychle,“ doplňuje pan Peev.

Systém Vacuumjet však není jediným produktem CUMSA, který formy Tachov úspěšně implementovaly ve své výrobě. Již delší dobu úspěšně využívají mechanismy Double Rack, které dovedou oproti klasickým šikmým vyhazovačům výrazně zkrátit čas na výrobu formy, zjednodušit její konstrukci a formu výrazně zmenšit na potřebném zdvihu vyhazovacího paketu. Velmi pozitivní zkušenosti mají i s použitím chlazené varianty Double Rack KR, která umožňuje velice jednoduché prochlazení i malých tvarových hlav s pomocí funkční sestavy normalizovaných dílů.

„Použití těchto mechanismů ve formách vítají a někdy dokonce požadují i jejich zadavatelé – lisovny, které oceňují snadnost údržby přímo z dělicí roviny a dostupnost náhradních dílů v řádu 24/48 hodin v případě havárie. Nástrojárna dovede využíváním takového systému zvýšit svou kapacitu až o 40 %, a vyhovět tak většímu počtu zákazníků, což jsme si ověřili. Investice do těchto mechanismů tak má velice rychlou návratnost,“ uzavírá naše povídání pan Peev.

Pokud vás produkty společnosti CUMSA zaujaly stejně jako nás, najdete bližší informace na webových stránkách společnosti CECHO-Bohumil Cempírek, www.cecho.cz. Mimo přístup na nový přehledný e-shop zde samozřejmě najdete kontakty na zástupce společnosti, kteří vám poradí a pokusí se společně s vámi najít vhodné řešení pro vaši výrobu.

Děkujeme zástupcům výše uvedených společností za čas, který nám věnovali.

Iva Duroňová a David Bartoš
redakce

(Pokračování textu…)

Rozhovor: O formách, o inovacích, o lidech, o…

Petr Peev, obchodní ředitel společnosti Formy Tachov s. r. o.

…mnoha dalších zajímavostech ze světa formařiny bude následující rozhovor, pro který jsme se vydali napříč naší republikou, a po útrapách prožitých na proslavené dálnici D1, které jistě většina z vás osobně zná, jsme dorazili do společnosti Formy Tachov s. r. o. Od obchodního ředitele pana Petra Peeva jsme se během naší návštěvy a exkurze po výrobním závodě dozvěděli celou řadu zajímavých informací o vlastní výrobě forem, o nutné péči, kterou formy potřebují, o jejich častých poškozeních, o spolupráci s Čínou, která funguje jen s danými pravidly, nebo o zajímavém programu Mold Doctor. Přeji vám zajímavé čtení.

Pane Peeve, mohu vás úvodem požádat o stručné představení společnosti Formy Tachov?

Provoz nástrojárny se datuje od roku 1969, takže tradice je zde opravdu dlouhá a podrobnější popis mnoha zajímavých milníků naší historie by nám nějaký čas zabral. Dovolím si tedy skočit do roku 1995, kdy bylo založeno „eseročko“, které vzniklo oddělením divize nástrojárny od bývalého Strojplastu, což byl původně závod Plastimat. Hlavním předmětem naší činnosti je vývoj konstrukce, výroba a servis pro vstřikovací formy plastů do celkové hmotnosti formy 20 t. Hlavní strategií, a to i do budoucích let, je komplexní péče o formy ve všech fázích jejich „života“. Naší strategií komplexní péče o formy ve všech fázích jejich „života“ míníme to, že jsme našim zákazníkům schopni vyřešit všechny požadavky, které se forem týkají a naši zákazníci je očekávají od nástrojárny. Bavíme se o podílu na vývoji výlisku, konstrukci forem, výrobě nových forem, optimalizaci a korekci forem, modifikaci forem, zavádění forem do sériového provozu, výrobě náhradních dílů, provozních, generálních a havarijních opravách i běžných údržbách. Jednoduše naší parketou jsou formy na vstřikování plastů bez ohledu na to, jestli jsme formy vyrobili my, nebo jiné nástrojárny kdekoliv na světě.

V současnosti máme 135 zaměstnanců. Obrat firmy je cca 205 milionů korun, na výrobní ploše 6 600 m2. Naše firma s ohledem na velikost a počet zaměstnanců se řadí v rámci ČR mezi 10 největších nástrojáren.

Výroba forem je velmi složitý proces, technologická náročnost se neustále zvyšuje, jistě je složité reagovat na pestré požadavky zákazníků.

Ano, avšak s rostoucími požadavky zákazníků rosteme také my. Díky detailnímu plánování a kontrole stavu rozpracovanosti dokážeme proaktivně reagovat a realizovat opatření, abychom rozličné projekty dokončili dle zákazníkových očekávání. Spolehlivost a schopnost doručovat termíny je jedním z výrazných důsledků opatření a změn, které jsme v předchozím roce realizovali.

Detailní plánování projektů je pouze jednou z mnoha oblastí, na které jsme zaměřili. Změnili jsme i systém plánování kapacit a jejich vytížení. Při tom jsme si uvědomili, že ve firmě máme dost kapacit na to, abychom byli aktivnější v tom, co nám jde, co nás baví a co si naši zákazníci přejí. Optimalizovali jsme poměr výroby nových forem a povýrobní péče. Právě proto mluvím o tom, že dnes zákazníkům nabízíme komplexní péči o formy ve všech fázích „života“.

Mnoho společností si nechává vyrábět formy v Portugalsku, v Itálii, v Číně, v Koreji a pak je dovezou k nám s potřebou jejich zoptimalizování, či jdou následně na dezén a podobně. Nabízíme komplexní servis a jsme schopni být nápomocni při zavádění forem do výrobního procesu přímo ve vstřikovnách, především v rámci ČR. To je jeden ze směrů, kterým se dnes orientujeme, kam míříme, a velmi se nám to osvědčuje. Tyto projekty realizujeme především v segmentu automotive.

Zmínil jste spolupráci především v rámci oboru automotive, jsou pro vás zajímavá i jiná odvětví?

Ano, mimo obor automotive vyrábíme formy pro přepravky a transportní systémy. Portfolio je u nás docela dobře rozdělené, dnes jsme zhruba půl na půl – 57% pro automotive a 43 % pro přepravky a transportní systémy. Od roku 1995 jsme vyrobili více než 900 forem. Formy pro přepravky a transportní systémy vyrábíme a dodáváme firmě Schoeller Allibert, která je dominantním hráčem na celosvětovém trhu v této oblasti. Schoeller Allibert byl dříve 100% vlastník Forem Tachov, v současné době vlastní 24% podíl a zbytek je v rukou zástupců českého managementu Forem Tachov.

Musím přiznat, že vysoký podíl výrobního portfolia forem pro přepravky a přepravní systémy mě překvapil.

V této oblasti jsme jako výrobce forem v ČR jediní a i v Evropě se řadíme mezi pár nástrojáren, které jsou schopny formy tohoto typu vyrábět. Pro 98 % těchto forem je cílovou destinací Afrika a Jižní Amerika, tedy trhy, které se dynamicky rozvíjejí. Vstupují sem silní hráči jako Coca Cola, Pepsi Cola, SAB, InBev a další – všechny tyto velké společnosti zde staví svoje závody, vznikají nové lisovny a nám tak nové příležitosti dodávek forem. Na konci roku jsme realizovali šest identických forem pro společnost Heineken. Nyní je ve výrobě deset forem pro SABMiller s tím, že víme, že se jedná o polovinu celkové objednávky. Druhou polovinu identických forem vyrábí konkurence, se kterou však v tomto případě spolupracujeme. Pokud si představíme, že SABMiller objedná 20 forem pouze pro trh JAR, je zřejmé, o jak velkou investici a projekt se jedná. Výroba forem pro tento trh je pro nás významná i s ohledem na cash flow a velmi nám například pomohla v období krize, která byla před několika lety v automotive.

Pane Peeve, přímo jste mi nahrál na otázku týkající se financování. Především obor automotive nemá v tomto směru zcela příznivou pověst.

Ano, máte pravdu. Projekty v automotive jsou z hlediska cash flow velmi náročné. V tomto segmentu je mnoho firem s platebními podmínkami 1/3 po objednání, 1/3 po prvním odzkoušení, 1/3 po předání formy. Ale předání formy je podmíněné automobilkou, která uděluje Note1, což znamená, že výrobek je uvolněný a teprve potom uvolňují i platbu. Tento proces někdy může trvat klidně i rok. Do auta se dělají zástavby, zjistí se nějaká nutnost úprav, forma se musí modifikovat, ale projekt vám ukončí teprve, až auto vyjede sériově. V mnoha případech se stává že pokud vše není dokonale doladěné, známku jedna neudělí a poslední platba zůstává viset v nedohlednu. Cílem je, aby poslední platba byla jen 10 %, ale v mnoha případech to tak vůbec není a mluvíme třeba o 30 %, což při cenách velkých forem je dost vysoká částka.

Přesto formy pro automotive vyrábíme, vyrábět chceme a budeme, ale jako součást naší strategie komplexní péče o formy a ne jako náš dominantní výrobní program.

Vaší snahou je tedy komplexnost péče o formy a opravy. Nemáte strach, že se vám po nějakém čase přesune aktivita jen do oprav, že už nebudete mít kapacity dělat nové formy?

Z tohoto strach nemáme. Naopak, je naším strategickým záměrem mít dostatek kapacit pro výrobu nových forem i pro povýrobní péči. Toto je i jedním z důvodů pro rozsáhlé investice ve výši cca 3 mio eur, které na období následujících dvou let plánujeme. Naším cílem je být schopní pečovat o větší a těžší formy, projekty realizovat co nejefektivněji s akcentem na zkrácení realizační doby zakázek. Od nového strojního vybavení si slibujeme i zvýšení přesnosti a kvality obrábění. Logickým důsledkem investic bude i nárůst našich kapacit.

Aktuálně generujeme cca 60% tržeb z nových forem a 40% z povýrobní péče (optimalizace, korekce, modifikace, uvádění do sériového provozu, náhradní díly, údržby a široké spektrum oprav). Tento podíl chceme z dlouhodobého hlediska udržet. Dokážeme si představit krátkodobé odchylky jedním nebo druhým směrem podle situace na trhu.

Naší strategii a akcentu na všechny fáze péče o formy na vstřikování plastů odpovídá i struktura týmu projektového managementu. Jeden projektový manažer se stará o nové formy vyráběné v Tachově, jeden se stará o formy vyráběné u našeho čínského partnera, dva projektoví manažeři se starají o projekty povýrobní péče. Úsek Opravna má své obchodní a projektové vedení. Přestože každý z kolegů má svůj profil a zaměření, jsme hrdí na to, že spolu výborně spolupracují, doplňují se a společně hledají řešení požadavků našich zákazníků.

Takže díky skvělému rozdělení jste schopni, v případě, že se vám při výrobě nové formy sejde i více oprav, vše zvládnout. To zřejmě nebude výsadou více firem?

Od začátku působnosti firmy opravna forem funguje a na českém trhu jsme tímto vyhlášení i pro to, že je naše opravna relativně velká a zaměřuje se jen na tyto činnosti. Poskytuje servis i přímo u zákazníků, zaměstnanci drží služby, nabízíme režim 24/7, nonstop podporu v případě havárii. Máme dva mobilní lasery, s jedním jsme schopni vyjíždět k zákazníkům s vybavenou servisní dodávkou. Výjezdy probíhají docela pravidelně i o víkendech. Pokud se stane havárie, většinou se jedná o vstřikovny, které fungují nonstop, lisují díly pro automobilky a kde není možné výrobu zastavit. S významnými zákazníky máme např. uzavřeny rámcové smlouvy o údržbě forem.

Při přípravě na rozhovor s vámi mě zaujal program Mould Doctor. Jak dlouho funguje a jak často je zákazníky využíván?

Program Mould Doctor představuje soubor několika činností. Přijedeme k zákazníkovi, eventuelně přivezeme formu k nám a na místě uděláme inspekci formy při procesu vstřikování. Pomocí vlastní termokamery pořídíme snímky, které nám ukáží, jaké jsou teploty ve formě, prověří se konstrukce, například jak je řešené chlazení, horké vtoky atd. Se zákazníkem se snažíme řešit možnost zkrácení cyklů, optimalizovat výlisek apod. Optimalizace forem není jednoduchá záležitost, proto se Mould Doctor rozvíjí i u nás. Intenzivně školíme zaměstnance. V letošním roce realizujeme mnoho odborných seminářů pro pracovníky konstrukce a výroby i pro projektové manažery. Nedávno jsme pro naše zaměstnance zrealizovali základní školení o zpracování plastů a o plastech samotných, aby i například manažeři získali větší náhled na samotný plast a proces vstřikování. Snažíme se prohlubovat technickou odbornost našich zaměstnanců a na toto jsme se v posledních letech nejvíce zaměřili.

Dalším bodem, který mne zaujal, je výroba forem v Číně. Podle mé zkušenosti z mnoha rozhovorů panují předsudky o „kvalitě“ produktů z Číny.

Ano, s těmito předsudky se setkáváme velmi často. O to víc si vážíme dlouhodobého partnerství s firmou Jinlong Tooling (divize Ningbo Jinlong Appliance) se sídlem v okolí Ningbo. S tímto partnerem spolupracujeme jíž více než 7 let a realizovali jsme více než 50 projektů. Spolupráce se neustále rozvíjí. Obě strany investovaly hodně energie a úsilí především v oblasti zlepšení kvality a porozumění významu požadavků evropských zákazníků na poli materiálu, normalizovaných dílů apod. Mimo projekty samotné vyráží každý rok zástupci Forem Tachov k našemu partnerovi za účelem školení a rozvoje kompetencí. Přestože nejsme jediná nástrojárna na trhu, která se rozhodla touto náročnou cestou jít a aplikovat podobný business model, jsme přesvědčení, že nás něco odlišuje. To, co nás odlišuje nejvíce, jsou vztahy a důvěra, které se nám podařilo za 7 let vybudovat.

Takže resumé by mohlo znít, vyrábět formy v Číně ano, ale s dlouhodobým partnerem. V Číně je spousta nástrojáren na špičkové úrovni, ale od těchto nástrojáren nemůžete očekávat cenové podmínky, jako od těch ostatních na nižší úrovni. Tak to ale platí všude. Pokud chcete kvalitní věc s přidanou hodnotou a ne rychlý a nestabilní efekt, musíte si připlatit. S tím se setkáváme všichni i v běžném životě a myslím si, že řada lidí to konečně začíná chápat a řídit se tím.

A je to stále ekonomicky zajímavé, když špičková nástrojárna v Číně nemá ceny natolik příznivé. Pokud vezmu v úvahu ostatní náklady, například s dopravou, nerovná se výsledná suma cenám v rámci Evropy?

Většinou to zajímavé stále je, hlavně v případě větších projektů, kdy je vyráběno více forem. Důležitá informace je, že pro našeho zákazníka je to vztah mezi Formami Tachov a zákazníkem, tzn. zákazník objednává formu u nás. My jsme garantem formy a celý proces výroby je námi sledován a reportován zákazníkovi. Pokud chcete mít kvalitní produkt, je tento proces nevyhnutelný a dohled je nutný.

Chceme nabídnout stejnou kvalitu, jako bychom formu vyrobili u nás. Samozřejmě je problém někdy s cenou uspět. Řada některých firem si myslí, že pokud je forma vyrobená v Číně, bude od nás za cenu nákladů, jako by si ji objednali v Číně oni sami. My ale říkáme, že forma může být levnější cca o 15–20%, aby byla stále kvalitní. Cenu značně ovlivňuje i zmíněná doprava. Dříve se převážně využívala námořní přeprava, kde jsme se ale potýkali s dlouhými dodacími lhůtami, 8–10 týdnů. Málokterý zákazník je schopen akceptovat tak dlouhý termín dodání. Mnoho projektů bylo zajišťováno letecky, ale tento způsob dopravy je velmi nákladný, obzvláště u rozměrnějších forem. Pro vaši představu, letecká přeprava formy o hmotnosti 6,5 t se může pohybovat kolem 400 tisíc Kč. Dnes je velmi preferována možnost kombinované přepravy vlakem, kde jsme schopni formu doručit k nám během 4 týdnů.

Lze přiblížit, jak probíhá spolupráce s Čínou při výrobě formy? Není to příliš náročné?

Jak jsem se již zmínil výše, pokud máte jednoho partnera, tak je celý proces jasně stanovený a tím náročnost jeho řízení již tak velká není. Naši konstruktéři vyhotoví konstrukci nástroje a na jejím základě a na základě standardů zákazníka je forma v Číně vyráběna. Pokud je to již opakovaný nebo podobný výrobek, tak je možné, že si konstrukci udělá sama Čína, ale koncept vždy posílají ke schválení, my schvalujeme se zákazníkem a teprve potom je zahájena výroba. Následuje dohled, výroba se sleduje průběžně formou videokonferencí nebo nám posílají report o rozpracovanosti výroby, plánu výroby, v jakém stadiu jsou, a celý proces se průběžně kontroluje.

Před ukončením větších projektů letí do Číny náš projektový manažer a je účasten u zkoušky formy. Provede vyhodnocení a po první optimalizaci se díly odesílají letecky k nám a jsou prezentovány zákazníkovi, kde je poté forma odzkoušena před zákazníkem a probíhají další fáze pro její finální předání.

Náš dlouhodobý partner Jinlong Tooling má s dodávkami do Evropy velké zkušenosti. Dokáží vyrobit až 1 000 forem ročně a jsou zpravidla schopni vyrobit formu, která by nám trvala 14 týdnů, za 8 týdnů. Tím získáme časový prostor na přepravu do ČR a jsme tak schopni i termínově formu nabídnout za stejných časových podmínek, jako by byla vyráběna u nás. Roční obrat našeho partnera v Číně ve výrobě nástrojů je 11 mil. dolarů, celkový obrat roste každým rokem o minimálně 20% a za loňský rok dosáhl 80 mio USD. Sami můžete uznat, že se nejedná o malého hráče na trhu. Naopak náš čínský partner je vysoce progresivní a inovativní firma. Jako třešničku na dortu uvedu, že nás partner je jedním z největších globálních dodavatelů firmy Elektrolux na poli vysavačů.

Pane Peeve, máte tolik zajímavých informací, ovšem bohužel my máme prostor v časopisu omezený. Tedy poslední otázka, jaká je budoucnost společnosti Formy Tachov?

Strategii, která je nastavena na nabídce komplexní péče o formy vlastní i cizí ve všech fázích života, jsme již rozebírali a dalším velmi důležitým tématem je věnovat se vlastním lidem a zaměstnancům, zajišťovat velkou podporu, co se týká seminářů a benefitů, aby se v naší firmě lidé cítili dobře a spokojeně. To je cíl, na který jsme se od loňského roku ještě více zaměřili a docela se nám to daří. Dříve jsme se například obávali fluktuace, díky otevřenému trhu v Německu a naší blízkosti k hranicím se otevřelo mnoho pracovních příležitostí pro konstruktéry, frézaře a v minulosti nás to také zasáhlo. V dnešní době je situace podstatně lepší. Pokud jsou technici, konstruktéři, nástrojaři velmi schopní, jsou jejich zkušenosti také velmi dobře odměňovány již i u nás a už pro ně není mnohdy tak přínosné jezdit za prací do sousedního Německa s ohledem na náklady a čas, který projezdí.

Velmi úzce spolupracujeme se Střední průmyslovou školou u nás v Tachově, kdy pro studenty zajišťujeme v naší firmě odbornou praxi a v jejím průběhu s nimi pracujeme. Každý rok k nám 2–3 úspěšní studenti nastoupí, což považujeme za velký úspěch. V průběhu praxe je potřeba jim práci u nás ukázat a nabídnout tak, aby je zaujala. Mnohdy je osloví právě i moderní strojní vybavení. Dalším přínosem je, že jsme si více uvědomili, jak je přínosné studentům vysvětlovat nejen, co samotná forma je, ale na co je konečný produkt určen, kde se s ním mohou setkat. Mnoho dílů z námi vyrobených forem je všude kolem nás a toto si mnozí ani neuvědomují a neznají proces, jak probíhá jeho výroba. Komunikace s našimi zaměstnanci, studenty je velmi důležitá, stále na ní pracujeme a za poslední roky více a více vnímáme, jak velmi pozitivní přínos to pro naší firmu znamená.

Pane Peeve, děkuji vám za rozhovor a přeji hodně úspěchů.
Iva Duroňová
šéfredaktorka magazínu NÁSTROJÁRNA+

(Pokračování textu…)

Zelené obrábění společnosti DATRON-TECHNOLOGY CZ s. r. o.

Velkolepé nové prostory společnosti DATRON-TECHNOLOGY patřily 24.3.2017 návštěvníkům Technologického semináře. Zástupci společnosti připravili velmi pestrý a zajímavý program doplněný praktickými ukázkami obrábění.

Po krátkém uvítání v režii jednatele společnosti, pana Jiřího Malůše, patřilo pomyslné pódium Pavlu Ramíkovi z Ústavu automobilního a dopravního inženýrství, FSI VUT Brno a jeho kolegovi Bc. Romanovi Baxantovi, kteří blíže představili zajímavý studentský projekt týkající se vývoje a konstrukce Formule Dragon 7. Společnost DATRON-TECHNOLOGY patří k firmám, které podporují studenty a poskytují jim tak příležitost setkat se s moderními technologiemi již během studií. Pan Baxant, který je vedoucím týmu, uvedl, že v rámci projektu si studenti zajistí skvělou přípravu do budoucí práce a nevyjdou z katedry pouze s teoretickými zkušenostmi. Celý projekt studenstké formule je velice náročný. Stojí za ním pestrá škála úkolů: vývoj nového monopostu, konstrukce, výroba jednotlivých dílů a vlastní stavba, dodržování přísně stanovených kriterií, odhalení, testování, technická přejímka i obchodní prezentace. Bohužel nemáme nyní dostatečný prostor pro bližší odprezentování, ale ráda vás odkážu na webové stránky http://www.tubrnoracing.cz, kde najdete všechny informace i přehled skvělých úspěchů českých studentů, kteří se ve světových soutěžích umísťují na stupních vítězů.

Následující část semináře moderoval pan Michael Hoffarth z mateřské společnosti DATRON AG, který působí na pozici podpory prodeje pro ČR a SR. Před panem Hoffarthem byl nelehký úkol provést v rychlosti návštěvníky nabitým portfóliem společnosti, představit technologii Perfect CUT a vysvětlit, co se skrývá pod titulkem „zelené obrábění pro černá čísla“. Dozvěděli jsme se, že společnost DATRON AG začínala v roce 1969 s výrobou elektronických měřicích přístrojů a obráběcí stroje vyráběla jen pro svoji potřebu. Na přání zákazníků se však výroba strojů rozšířila i mimo výrobní haly Datronu a první CNC stroj byl prodán v roce 1988 a již tisící stroj v roce 2004. Společnost vyrábí stroje do 60 000 ot/min, svojí konstrukcí velmi nenáročné na prostor i spotřebu energií. Dostáváme se tak k již zmíněnému pojmu „zelené obrábění pro černá čísla“, které ve stručnosti znamená až 80% úsporu nákladů oproti běžným frézovacím strojům. Stroje DATRON jsou opatřeny malými vřeteny s vysokými otáčkami, což snižuje náklady na chlazení, které je navíc, pokud tak lze učinit, prováděno etanolem, který obrobky udrží v čistotě. Při obrábění plastů, kde etanol nelze použít, se využívá ředěný olej. Stroje z produkce společnosti vynikají také skvělým přístupem umožněným velkými dveřmi do pracovního prostoru. Řízení funguje prostřednictvím velkého a přehledného dotekového displeje. K sortimentu společnosti patří frézovací nástroje určené primárně pro vlastní stroje, tyto jsou přizpůsobené na vysoké otáčky. Nástroje mohou být osazeny i do jiných vysokootáčkových strojů a dodá-li zákazník výkresovou dokumentaci a přesné parametry, vyrobí mu zde i speciální nástroje na míru. Všechny nástroje jsou opatřeny speciálním povlakem vhodným i pro obrábění ocelí. Odpoledne patřilo letošním novinkám, které blíže představil aplikační technik DATRON AG pan Marc Reis. V nabídce nástrojů se jedná o jednobřitý nástroj 4 v 1.

Velký prostor dostala novinka z nabídky strojů DATRON NEO, který si mohli návštěvníci individuálně vyzkoušet. Pevně věřím, že o tomto zajímavém „malém velkém“ stroji našim čtenářům přineseme bližší informace. O praktické ukázky obrábění, které obstarali pánové Marc Reis a Ján Varga, byl velký zájem. Kolem strojů bylo stále plno a nelehké otázky návštěvníků skvěle procvičily zástupce firmy DATRON-TECHNOLOGY v čele s jednatelem panem Malůšem.

Technologický seminář se určitě vydařil, návštěvníci si přišli na své jak po odborné, tak i gastronomické a zábavné stránce, o kterou se postaral Simulátor Formule z dílny TU Brno Racing.

Iva ­Duroňová­
šéfredaktorka­­
machining­ & ­tooling ­magazine

(Pokračování textu…)